Jsem ráda, že Saša Uhlová uchopila téma otřesných mezd u nás, konečně někdo! Jenomže její reportáž ukázala více. Například to, že pracující lidé tu musí bydlet na ubytovnách, protože ta „mzda“ jim nepokryje ani bydlení v garsonce.

Nebo to, že se pracující chudina ani nemá kde poradit, aby se dozvěděla, že má nárok na nějaké příspěvky od státu. Viz paní, která pečuje ještě o nemohoucího manžela.

A pak také to, jak jsou tu prostí, ale pracující lidé zneužíváni a znevažováni.

Když jde o dávky, politici vnucují lidem, že jde jen o zneužívače nebo nemakačenka. Ale, že tu jde také o pracující lidi, o tom ani slovo! Takže na ubytovny se příspěvek na bydlení nevztahuje, ale na byt takoví lidé nemají. To je ale sprosťárna!

V jaké výhodě je tedy vlastně ten kdo pracuje proti tomu, kdo nepracuje? To nikoho nezajímá? Že nesmí ani onemocnět, aby nebyl na ulici? To je hrůza!

A ještě odpornější je, když i mimo politiku někdo řekne „tak se měl líp učit“. A jak to má asi udělat, když na to nemá hlavu? To jen ti vzdělaní mají právo žít? Pak by si ale měli sami v té nemocnici prát prádlo. Kreténi!

Ocituju sem jeden příspěvek z diskuze. Je bohužel pravdivý. „Víte, tohle je opravdu extrém. Jenže podporovaný tímto státem. Miloš Zeman se bije v prsa, že zařídil čínskou fabriku na pneumatiky na ostravsku. Prý 1 500 pracovních míst. Vůbec mu nedochází, jak je to absurdní. Už i Číňani staví fabriky v Česku, protože tím ušetří na mzdách. Švédi tu postavili montovnu Molnlycke na chirurgické sety a hledají zaměstnance do dělnických pozic za 15 000,- Kč hrubého. Když odečtete daň a ostatní srážky ze mzdy, dostanete méně než kolik činí běžný důchod. Takže máte nárok na sociální dávky. Kdo asi tak touží po práci za mzdu, která nestačí pokrýt životní minimum? To jako dobrovolně podepíšu plat a s pracovní smlouvou hned běžím na úřad vyplnit žádost o sociální dávky? Tohle je sprosté tunelování tohoto státu v přímém přenosu, protože zahraniční zaměstnavatel automaticky počítá s tím, že jeho zaměstnancům dorovná mizerný plat státní rozpočet. Ale od prezidenta má pochvalu.“

Musím doplnit, že díky předchozí a této vládě je to ještě „vylepšeno“ o to, že kdo chodí do práce, má nárok už jen na příspěvek na bydlení a to ještě jedině v případě, že bydlí v bytě. A když v bytě, tak v něm musí mít trvalé bydliště. Jinak nedostane nic.

Kdo je na ubytovně, ten nedostane ani korunu.

Na dávky hmotné nouze nemá nárok vůbec nikdo, kdo pracuje, ani ten s minimální mzdou a ani důchodce s důchodem nad 7000. To je skutečný důsledek toho, že stát zmrazil životní minimum. Ne to, že jsou trestáni nějací zneužívači! Všechno se zdražuje, máslo stojí 60 korun, ale stát tvrdí, že 3000 stačí pořád na to samé.

Takže kromě příspěvku na bydlení si lze nárokovat maximálně tak příspěvek na péči o nemohoucího (ten pro změnu skrouhnul Drábek) a tím je celá ta „štědrá“ státní pomoc zhruba vyřízená.

I dostat přídavek na děti je tu docela problém. A všimli jste si? Je také pořád stejně vysoký!

Reportáž od Saši ukázala také, byť okrajově, jak strašlivé je to tu s exekucemi. To by nemělo zapadnout, protože motivace k práci takového člověka je nula. A jestli jste ten článek od Saši četli, neuniklo vám, že tam paní měla exekuci na mzdu a ani o tom nevěděla. Prostě tomu nerozumí. Jak na tom byla a je?

Tak dokud byla minimální mzda 9000 hrubého, což dělalo normálně čistého závratných 7740, brala po sražení exekuce 6683 korun. To jsou – upozorňuju – státem vypočítané peníze NA VŠECHNO! Na jídlo, dojíždění, bydlení, na všechno!

Po zvýšení minimální mzdy na 11000 hrubého (=9640 čistého) má po sražení exekuce čistou mzdu 7316 korun! To je dnešní stav. Přičemž platí, že kdo bere minimální mzdu, nemá nárok na žádné dávky hmotné nouze. Takové peníze politici tvrdí, že mají člověku TRVALE (!) – protože s takovými srážkami exekuci nikdy nesplatí, neboť pořád narůstá o úroky – stačit na život.

V tomto případě měla paní exekuci kvůli tomu, že byla v domácnosti, dokud manžel ještě pracoval (než onemocněl) a nevěděla, že si musí platit sama zdravotní pojištění. To je to české „neznalost zákona neomlouvá“.

To by byl problém, kdyby ji zdravotní pojišťovna včas upozornila, co? Jenomže tady nemá povinnost nikdo k ničemu. Jen ten poslední článek. Jen ten pracující chudý člověk. Jen ten má povinnosti a jen ten je trestán.

Já tvrdím, že za podobné dluhy (včetně půjček) by měly nést odpovědnost vždycky obě strany. Jestli jen jedna, je to zlodějina. Nic jiného.

A děkuji Saše. Mělo by se o tom mluvit! Co nejvíc!

Mimochodem – všimli jste si, že agenturu, u které Saša zkusmo pracovala, vlastnila Ukrajinka? To je vážně nářez tady!  Číňani k nám stěhují fabriky, protože jsme už levnější pracovníci, než ti u nich v Číně. A Ukrajinci tu vlastní pracovní agentury.

Nikdy by se toto nedělo, kdyby politici neustále nepodporovali zaměstnávání cizinců u nás a práci přes agentury. Právě to tu drží tak nízké mzdy! A pokud to jakýkoliv politik podporuje, pak jedná jako zločinec. Protože to je v neprospěch státu.

P.S.: A holedbat se minimální mzdou 11000 hrubého, a ještě s tím, že skrouhnu už tak ubohé sociální zabezpečení, to může opravdu jen gauner.

___

První z reportáží Hrdinové kapitalistické práce čtěte ZDE.

1 komentář
  1. Ondřej 2 měsíci

    Co je na tom asi nejšílenější? Cituji zážitek autorky reportáže Saši Uhlové:

    Že nebudu mít na oběd, mi říkala už paní v agentuře, která mě zaměstnala: „Je tam taky jídelna, ale ta vám nebude cenově vyhovovat,“ oznámila mi, když popisovala, jak moje zaměstnání bude vypadat, a doporučila mi, ať si s sebou vezmu nějakou housku. Teď jsem litovala, že jsem ji neposlechla. Osmělila jsem se a zeptala se Elenky, proč ona může mít oběd, kdežto já ne.

    Ukázalo se, že Elenka je na rozdíl ode mě přímo zaměstnankyní Motola. Její mzda je tak o několik tisíc vyšší než ta moje a taky má obědy za 25 Kč. Zaměstnanci Motola jsou ti, kdo v prádelně pracují už delší dobu. V roce 2004 podepsal ředitel Motola Miloslav Ludvík smlouvu s pracovní agenturou Midian Coral na zajišťování pomocných prací v kuchyni, při roznášce jídla a při počítání špinavého prádla. Práce v prádelně sice ve smlouvě není, ale já a dalších asi dvanáct lidí máme smlouvu s nimi. Kdybych si oběd chtěla dát já, tak jen za hlavní chod zaplatím 72 Kč. Což je víc, než si vydělám za hodinu. Chápu, že to si dovolit prostě nemůžu.

Napište komentář

© 2017 Komuna.cz | Běží s podporou IdeaServis

nebo

Přihlaste se pomocí svých přihlašovacích údajů

nebo    

Zapomněli své údaje?

nebo

Create Account